Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- infinitiv_v_svahilstine [2024/04/27 15:49] – master
+++ infinitiv_v_svahilstine [2024/05/14 16:55] (current) – removed master
@@ Line 1: / Line 1: @@
-Sloveso ve [[svahilštině|svahilstina]] má finitní form, to znamená, že se slovesní tvar mění s ohledem na osobu, číslo a čas.
->**ninasoma** - já čtu
->**unaandika** - ty píšeš
-Infinitiv slovesa se tvoří pomocí předpony *ku-*, který se pojí ke kořenu:
->**kusoma** - číst
->**kuandika** - psát
-Výjimku tvoří slovesa -enda, -isha, které v infinitivu mají předponu kw-:
->**kwenda** - jít
->**kwisha** - končit
-Infinitiv se může ve větě používat i jako část složeného přísudku:
->**Ninataka kustarehe.** - Chci si odpočinout.
->**Anapenda kusoma na kuandika.** - Ráda čte a píše.
-Jelikož infinitiv ve svahilštině formálně patří k podstatným jménům a tvoří speciální jmennou třídu, může se do češtiny překládat jako odpovídající podstatné jméno:
->**Unapenda kusoma.** - Máš rad čtení/četbu?
-=====Jednoslabičná slovesa=====
-Většina sloves ve svahilštině jsou dvouslabičná, například:
->**-soma** - číst
->**-chora** - malovat
->**-pika** - připravovat jídlo / vařit
-Jednoslabičných sloves je málo. Například:
->**-ja** - přicházet
->**-wa** - být
->**-la** - jíst
-Při časování v přítomném čase (za použití ukazatele -na-) tyto slovesa vyžadují používání rozšiřující slabiky -ku. Například:
->**anakuja** - ty přicházíš
->**ninakula** - já jím.
-Stejným způsobem se chovají i dvouslabičná slovesa -enda (chodit), -isha (končit), které v přítomném čase vyžadují použití rozšiřující slabiky -kw. Například:
->**Ninakwenda nyumbani.** - Jdu domů.
->**Tunakwisha kusoma.** - Ukončujeme čtení.