| Next revision | Previous revision |
| rustina:jednoznacna_a_mnohoznacna_slova [2024/06/27 18:57] – created master | rustina:jednoznacna_a_mnohoznacna_slova [2024/06/27 19:00] (current) – master |
|---|
| Jednozančná a mnohoznačná slova v ruštině | ====== Jednozančná a mnohoznačná slova v ruštině ====== |
| |
| V současném ruském jazyce existují slova, která mají stejný lexický význam: бинт, аппендицит, береза, фломастер, сатин atd. Tyto slova se nazývají jednoznačná a monosémantická (řeck. monos - jeden + semantikos - označující). Vlastnost slov mít jeden význam se nazývá jednoznačnost nebo monosémie. V praxi lze vyčlenit několik typů jednoznačných slov: | |
| |
| - Jednoznačná jsou především vlastní jména: //Василий, Горбачёв, Воронеж//. Mají natolik jednoznačný význam, že jakákoliv významová variabilita je vyloučena, protože tato slova označují konkrétní jednotné předměty. | V současném ruském jazyce existují slova, která mají stejný lexický význam: **бинт, аппендицит, береза, фломастер, сатин** atd. Tyto slova se nazývají jednoznačná a monosémantická (řeck. monos - jeden + semantikos - označující). Vlastnost slov mít jeden význam se nazývá jednoznačnost nebo monosémie. V praxi lze vyčlenit několik typů jednoznačných slov: |
| - Jednoznačná jsou zpravidla nedávno vzniklá slova, která zatím nejsou ještě dostatečně rozšířená. Ve slovnících nových slov všechna uvedena slova jsou jednoznačné: //лавсан, дедерон, поролон, пицца, пиццерия, брифинг// atd. Vysvětlení je jednoduché: pro rozvoj mnohoznačnosti je nutné časté použití slova v jazyce, proto nová slova nejsou ještě natolik "zaběhlá", aby získala další významy. | |
| - Jednoznačná jsou také slova, která mají velmi úzce specializovaný význam: //бинокль, троллейбус, чемодан.// Většina těchto slov mají omezený rozsah použití a proto je slyšíme v řeči poměrně zřídka. To samozřejmě pomáhá zachování jednoznačnosti:// бидон, бисер, бирюза.// | - Jednoznačná jsou především vlastní jména: **Василий, Горбачёв, Воронеж**. Mají natolik jednoznačný význam, že jakákoliv významová variabilita je vyloučena, protože tato slova označují konkrétní jednotné předměty. |
| - Jenom jeden význam mají i odborné názvy a termíny: //гастрит, миома, существительное, словосочетание.// V případě, kdy odborným termínem se stává významová lexická jednotka obecného použití (již existující v řeči i mimo daný speciální obor), pak její význam v daném oboru se pevně ukotvuje a stává se jednoznačným a speciálním. Například slovo //затвор// má několik významů: 1) úkon směřující k uzavření; 2) petlice; 3) závora (u zbraní); 4) poustevnictví (u mnichů). Toto slova má však v lingvistice i vlastní speciální význam: ve fonetice затвор znamená "těsné přimknutí orgánů řeči, které tvoří bariéru pro vydechovaný proud vzduchu při vyslovování souhlásek". | - Jednoznačná jsou zpravidla nedávno vzniklá slova, která zatím nejsou ještě dostatečně rozšířená. Ve slovnících nových slov všechna uvedena slova jsou jednoznačné: **лавсан, дедерон, поролон, пицца, пиццерия, брифинг** atd. Vysvětlení je jednoduché: pro rozvoj mnohoznačnosti je nutné časté použití slova v jazyce, proto nová slova nejsou ještě natolik "zaběhlá", aby získala další významy. |
| | - Jednoznačná jsou také slova, která mají velmi úzce specializovaný význam: **бинокль, троллейбус, чемодан.** Většina těchto slov mají omezený rozsah použití a proto je slyšíme v řeči poměrně zřídka. To samozřejmě pomáhá zachování jednoznačnosti: **бидон, бисер, бирюза**. |
| | - Jenom jeden význam mají i odborné názvy a termíny: **гастрит, миома, существительное, словосочетание.** V případě, kdy odborným termínem se stává významová lexická jednotka obecného použití (již existující v řeči i mimo daný speciální obor), pak její význam v daném oboru se pevně ukotvuje a stává se jednoznačným a speciálním. Například slovo **затвор** má několik významů: 1) úkon směřující k uzavření; 2) petlice; 3) závora (u zbraní); 4) poustevnictví (u mnichů). Toto slova má však v lingvistice i vlastní speciální význam: ve fonetice затвор znamená "těsné přimknutí orgánů řeči, které tvoří bariéru pro vydechovaný proud vzduchu při vyslovování souhlásek". |
| |
| Jednoznačná slova nehledě na jeden význam, mají schopnost k tzv denotativní (předmětové) variaci, která závisí na tom, jaký konkrétní předmět nebo jev znamenají v daném kontextu. Jednotnost pojmového obsahu se přitom zachovává. V tomto případě se říká, že jednoznačná slova mají schopnost přenášet informaci o různých denotátech. Například: | Jednoznačná slova nehledě na jeden význam, mají schopnost k tzv denotativní (předmětové) variaci, která závisí na tom, jaký konkrétní předmět nebo jev znamenají v daném kontextu. Jednotnost pojmového obsahu se přitom zachovává. V tomto případě se říká, že jednoznačná slova mají schopnost přenášet informaci o různých denotátech. Například: |
| >**Нельзя не любить русскую берёзу.** (patrioticky-poetický význam) | >**Нельзя не любить русскую берёзу.** (patrioticky-poetický význam) |
| |
| Většina slov v ruštině mají více významů, proto se nazývají mnohoznačné neboli polysémantické (řeck. poly - mnoho + semantikos - význam) a fungují protikladem ke slovům jednoznačným. Schopnost lexických jednotek mít několik významů se nazývá mnohoznačnost nebo polysémie. Mnohoznačnost slova se obvykle realizuje v řeči: kontext (pojmově samostatný kus řeči) vymezuje jeden z významů slova. Například v dílech A.Puškina se můžeme setkat se slovem //дом// s následujícími významy: | Většina slov v ruštině mají více významů, proto se nazývají mnohoznačné neboli polysémantické (řeck. poly - mnoho + semantikos - význam) a fungují protikladem ke slovům jednoznačným. Schopnost lexických jednotek mít několik významů se nazývá mnohoznačnost nebo polysémie. Mnohoznačnost slova se obvykle realizuje v řeči: kontext (pojmově samostatný kus řeči) vymezuje jeden z významů slova. Například v dílech A.Puškina se můžeme setkat se slovem **дом** s následujícími významy: |
| |
| - Господский дом уединенный, горой от ветров огражденный, стоял над речкою. (дом - budova) | - Господский дом уединенный, горой от ветров огражденный, стоял над речкою. (дом - budova) |
| - Дом был в движении (дом - společně žijící lidé) | - Дом был в движении (дом - společně žijící lidé) |
| |
| Obvykle ani ten nejužší kontext nestačí proto, abychom, abychom odhadli všechny významové odstíny mnohoznačných slov: | Obvykle ani ten nejužší kontext nestačí proto, abychom odhadli všechny významové odstíny mnohoznačných slov: |
| >**тихий голос** = klidný hlas | >**тихий голос** = klidný hlas |
| >**тихий нрав** = klidná povaha | >**тихий нрав** = klidná povaha |
| >**тихое дыхание** = klidné dýchání | >**тихое дыхание** = klidné dýchání |
| |
| V těchto případech jako minimální kontext slouží slovní spojení a umožňuje zjistit přesný význam slova тихий. Mezi různými významy slova zpravidla existuje určitá vazba, který vytváří složitou sémantickou jednotu, která se nazývá sémantická struktura slova. Taková provázanost významů mnohoznačného slova ukazuje na systémovou povahu jazyka, konkrétně, jeho lexiky. Pokud se podíváme na řadu významů mnohoznačného slova, zjistíme, že jeden význam se vyznačuje jako hlavní, a ostatní - jako odvozené od toho hlavního, původního významu. Tento hlavní význam se ve výkladových slovnících uvádí jako první a jiné významy se číslují. Těch ostatních významů může být docela hodně. Například, slovo //идти// (jít) v 17-dílném "Slovníku současného ruského jazyka" najdeme až 26 významů a ve "Výkladovém slovníku ruského jazyka" D.Ušakova - 40 významů. Izolované od kontextu slovo se obecně chápe v takovém smyslu, v jakém nejčastěji se vyskytuje v řeči. Odvozené významy se projevují jen ve slovních spojeních s jinými slovy. Například sloveso идти (jít) bez kontextu znamená "pohybovat se pomoci nohou": | V těchto případech jako minimální kontext slouží slovní spojení a umožňuje zjistit přesný význam slova тихий. Mezi různými významy slova zpravidla existuje určitá vazba, který vytváří složitou sémantickou jednotu, která se nazývá sémantická struktura slova. Taková provázanost významů mnohoznačného slova ukazuje na systémovou povahu jazyka, konkrétně, jeho lexiky. Pokud se podíváme na řadu významů mnohoznačného slova, zjistíme, že jeden význam se vyznačuje jako hlavní, a ostatní - jako odvozené od toho hlavního, původního významu. Tento hlavní význam se ve výkladových slovnících uvádí jako první a jiné významy se číslují. Těch ostatních významů může být docela hodně. Například, slovo **идти** (jít) v 17-dílném "Slovníku současného ruského jazyka" najdeme až 26 významů a ve "Výkladovém slovníku ruského jazyka" D.Ušakova - 40 významů. Izolované od kontextu slovo se obecně chápe v takovém smyslu, v jakém nejčastěji se vyskytuje v řeči. Odvozené významy se projevují jen ve slovních spojeních s jinými slovy. Například sloveso идти (jít) bez kontextu znamená "pohybovat se pomoci nohou": |
| |
| >**Иван долго шёл один.** - Ivan šel dlouho sám. | >**Иван долго шёл один.** - Ivan šel dlouho sám. |
