====== Ruská abeceda - azbuka (s výslovností) ====== Současná ruská abeceda (azbuka) obsahuje 33 písmen. V takové podobě existuje fakticky od roku 1918, ale oficiálně jen od roku 1942, protože dříve písmena Ё a Е byla v [[ruština|ruštině]] brána jako varianty téhož písmena. ^písmeno^ ^název^ v češtině^moje poznámka^ |А а |{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|a| a | |Б б |{{ru:abeceda:02.mp3?nocache}}|be| b | |В в |{{ru:abeceda:03.mp3?nocache}}|ve| v | |Г г |{{ru:abeceda:04.mp3?nocache}}|ge| g | |Д д |{{ru:abeceda:05.mp3?nocache}}|de| d | |Е е |{{ru:abeceda:06.mp3?nocache}}|je| j, e | |Ё ё |{{ru:abeceda:07.mp3?nocache}}|jo| jo | |Ж ж |{{ru:abeceda:08.mp3?nocache}}|že| ž | |З з |{{ru:abeceda:09.mp3?nocache}}|ze| z | |И и |{{ru:abeceda:10.mp3?nocache}}|i| i | |Й й |{{ru:abeceda:11.mp3?nocache}}|i krátké|ij, j| v češtině odpovídá písmenu J| |К к |{{ru:abeceda:12.mp3?nocache}}|ka| k | |Л л |{{ru:abeceda:13.mp3?nocache}}|el (nebo eľ)| l | |М м |{{ru:abeceda:14.mp3?nocache}}|em| m | |Н н |{{ru:abeceda:15.mp3?nocache}}|en| n | |О о |{{ru:abeceda:16.mp3?nocache}}|o| o | |П п |{{ru:abeceda:17.mp3?nocache}}|pe| p | |Р р |{{ru:abeceda:18.mp3?nocache}}|er| r | |С с |{{ru:abeceda:19.mp3?nocache}}|es| s | |Т т |{{ru:abeceda:20.mp3?nocache}}|te| t | |У у |{{ru:abeceda:21.mp3?nocache}}|u| u | |Ф ф |{{ru:abeceda:22.mp3?nocache}}|ef| f | |Х х |{{ru:abeceda:23.mp3?nocache}}|cha| ch | |Ц ц |{{ru:abeceda:24.mp3?nocache}}|ce| c | |Ч ч |{{ru:abeceda:25.mp3?nocache}}|če| č | |Ш ш |{{ru:abeceda:26.mp3?nocache}}|ša| š | |Щ щ |{{ru:abeceda:27.mp3?nocache}}|š'a| š |takové měkké š| |Ъ ъ |{{ru:abeceda:28.mp3?nocache}}|[[tvrdy_znak_v_rustine|tvrdý znak]]| |nijak se nevyslovuje| |Ы ы |{{ru:abeceda:29.mp3?nocache}}|ы| y |hoodně tvrdé Y| |Ь ь |{{ru:abeceda:30.mp3?nocache}}|měkký znak| |nevyslovuje se| |Э э |{{ru:abeceda:31.mp3?nocache}}|e| e | |Ю ю |{{ru:abeceda:32.mp3?nocache}}|ju| ju | |Я я |{{ru:abeceda:33.mp3?nocache}}|ja| ja | ===== Zajímavé informace o některých písmenech ===== **Ь** - písmeno, které nosí oficiální název "měkký znak" se nevyslovuje. Používá se pro změkčení souhlásky za kterou stojí. Zkusím to vysvětlit na příklade: >**день** — vyslovuje se jako [děň], kdyby po Н nenásledoval měkký znak, pak by se slovo četlo jako [děn]. Očima laika v >daném případě měkký znak funguje jako háček nad ň, v češtině se na to používá diakritika, kterou ruština v takové >míře nemá. **Й** - tento znak byl zrušen Petrem Velikým, ale následně vrácen v roce 1735 (někteří se domnívají, že právě v tomto roce i byl stvořen). Do XX století znak й nebyl samostatným písmenem. **Ё** - poprvé toto písmeno navrhla kněžna E.R.Daškova. Používá se od roku 1795, ale největší popularitě se těšilo od roku 1797, poté, co ho začal aktivně využívat ruský spisovatel Karamzin. Dříve místo Ё se používal dvojznak IO s takovou plochou stříškou. Jako samostatné písmeno Ё existuje od XX století. |алфавит, m|abeceda (obecně, jakákoliv)| |азбука, ž|azbuka (název ruské abecedy)| |буква, ž|písmeno| |знак, m|znak| ===== Přízvuk ===== Přízvuk je v ruštině velmi důležitý, občas dokonce i významově důležitý. Učíte li se slova v ruštině, je lépe když se ihned naučíte i přízvuk. V psaném nebo tištěném textu se přízvuk označuje svislou čárou (nad přízvučnou samohláskou), která je velmi podobná čárce v češtině. Aby to nebylo jednoduché, tak přízvuk v ruštině je pohyblivý, na rozdíl od češtiny, kde přízvuk padá na první slabiku. Ještě je nutné zmínit, že i delší slova v ruštině mají jen jednou přízvučnou slabiku (na rozdíl například od finštiny, která má hodně dlouhých slov, ve kterých běžně jsou několik přízvučných slabik. V mých materiálech přízvuk budu označovat podtržením přízvučné samohlásky, protože v případě použití unicode-znaku se mohou vyskytnout problémy s korektním zobrazením přízvuku. V jednoslabičných slovech samohláska je logicky vždy přízvučná. ===== Elektronická podoba ===== Kódování Unicode nemá pro ruskou abecedu znaky s přízvukem, ale lze je vyrobit tak, že se vloží symbol U+0301 ihned za samohláskou, na kterou padá přízvuk. Například: **ы́, э́, ю́, я́**). Pro zobrazení ruštiny se používají následující kódování : ГОСТ 19768-74 a ГОСТ 19768-93, Unicode и ISO/IEC 10646, КОИ-8, ISO_8859-5, CP855, CP866, CP1251, MacCyrillic. ===== Jednoduchá slova pro procvičování ===== |КОТ|{{ru:abeceda:38.mp3?nocache}}| |СЫН|{{ru:abeceda:39.mp3?nocache}}| |ДОЧЬ|{{ru:abeceda:40.mp3?nocache}}| |ДОМ|{{ru:abeceda:41.mp3?nocache}}| |МАМА|{{ru:abeceda:47.mp3?nocache}}| |ПАПА|{{ru:abeceda:42.mp3?nocache}}| |БРАТ|{{ru:abeceda:43.mp3?nocache}}| |ЗЕМЛЯ|{{ru:abeceda:44.mp3?nocache}}| |СЕСТРА|{{ru:abeceda:45.mp3?nocache}}| |ТЕЛЕРАДИОКОМПАНИЯ|{{ru:abeceda:46.mp3?nocache}}| ---- |^datum publikace|21.5.2009| |^datum poslední aktualizace|6.8.2019| |^autor|Dmitriy Lovermann|