====== Neurčitá zájmena v ruštině ======

Princip tvorby a skloňování neurčitých zájmen v [[:ruština|ruštině]] je jednoduchý. Neurčitá zájmena se tvoří od zájmen tázacích částicemi:

==== -то ====
>**кто-то** - někdo, kdosi
>**зачем-то** - bůhví proč
>**что-то** - něco, cosi
>**какой-то** - nějaký, jakýsi
>**чей-то** - něčí, čísi

==== -либо ====

>**кто-либо** - někdo, kdokoli
>**что-либо** - něco, cokoli
>**какой-либо** - nějaký, jakýkoli
>**чей-то** - něčí, číkoli

==== -нибудь ====
>**кто-нибудь** - někdo, kdokoli
>**что-нибудь** - něco, cokoli
>**какой-нибудь** - nějaký, jakýkoli
>**чей-нибудь** - něčí, číkoli

==== -кое ====
>**кое-кто** -někdo, leckdo
>**кое-что** - něco, leccos
>**кое-какой** - nějaký, lecjaký


Tyto tvary skloňujeme stejně jako příslušná tázací zájmena:
|1. pád|кто-то|
|2. pád|кого-то|
|3. pád|кому-то|
|4. pád|кого-то|
|5. pád|-|
|6. pád|о ком-то|
|7. pád|кем-то|


Neurčitá zájmena s částicí -нибудь se používají v větách:
  * s rozkazovacím způsobem
  * tázacích
  * po spojce "если"


__Například:__

|**Расскажи мне что-нибудь!**|Vyprávěj mi něco! Pověz mi něco!|
|**Ты можешь как-нибудь отреагировать?**|Můžeš nějak sreagovat?|
|**Если ты кого-нибудь ударишь, я пожалуюсь на тебя.**|Pokud někoho uhodíš, postěžuji si na tebe.|


Stejně jako neurčitá zájmena tvoříme neurčitá zájmenná příslovce. Například:

>**где-то** - někde, kdesi
>**где-нибудь** - někde, kdekoli
>**когда-то** - někdy, kdysi
>**когда-нибудь** - někdy, kdysi
>**кое-где** - někde, leckde



===== jak na to? =====

Ruští lingvisté vedou spory o tom, jestli existuje rozdíl při použití těchto forem. Sám v tom žádný rozdíl nevidím a na internetu jsem také nic kloudného nevygoogloval. Obecně se dá říci, že všechny tři částice jsou vzájemně zaměnitelné, kromě fakt pár příkladů, kdy nejsou. Napadá mě příklad, kdy se dá znázornit rozdíl při použití "кто-то/кто-нибудь":

**Мне кто-то нравится.** - Někdo se mi líbí.
Sice čteme "někdo", ale vidíme, že ten "nejmenovaný někdo" existuje, jen ho mluvčí nechce jmenovat. V této větě Rus nikdy nepoužije "кто-либо" nebo "кто-нибудь", stejně jako Čech by v tomto případě nepoužil "kdokoliv" (protože to nepřináší informaci o tom, že "ten, kdo se líbí" je konkrétní osoba, která existuje.

V češtině je situace velmi podobná. Například "někdo" znamená docela určitou osobu, ale nejmenovanou. Takové "kdokoli" nepředpokládá, že tato osoba vůbec existuje (vyšší stupeň neurčitosti a absence předmětu vůbec).



----
^ Jak citovat v seznamu literatury^
|LOVERMANN, Dmitriy. Neurčitá zájmena v ruštině ,. Jazyková encyklopedie LINGVISTO: Ruština online [online]. 2015 [cit.<php>echo date('Y-m-d'); </php> ]. Dostupné z: <php>$actual_link = (isset($_SERVER['HTTPS']) && $_SERVER['HTTPS'] === 'on' ? "https" : "http") . "://$_SERVER[HTTP_HOST]$_SERVER[REQUEST_URI]";
echo $actual_link;</php>|


|^datum publikace|5.10.2015|
|^datum poslední aktualizace|5.10.2015|
|^autor|Dmitriy Lovermann|