====== Vepština od OMAMEDIA. Lekce 2 ======


===== Základní slova a fráze =====


|Kut void?|Jak se máš?|

Pozdrav //tervhen// patří ke spisovným výrazům, například, lidé na vesnici se takhle většinou nezdraví. V běžné řeči se častěji setkáváme s pozdravem //Zdorovo!// (přejaté slovo z ruštiny) anebo //Kut void?// (Jak se máš?).

Ve vepštině se můžeme také setkat s pozdravem **Void-ik?** Tento dotaz doslova znamená "Můžeš?", avšak používá se ve smyslu "Jak se máš".


|Kut eläd?|Jak žiješ?|
|Kut oma azjad?|Jak se máš? Jak se mají věci?|
|Hüvin.|Dobře.|
|Kaik om hüvin.|Všechno dobře.|
|Kaik om enččikš.|Všechno při starém.|

__Poznámka učitele:__
Již z minulé lekce víme, že ve vepštině jsou diftongy, avšak teď víme, že ve slovech se setkáme také s geminátami (zdvojenými souhláskami).

|Hubin.|Špatně.|
|Hi__ll__äšti.|Pomalu.|

Jako reakce na to, že dotyčný se nemá dobře, můžeme říci:

|Nece ei ole hüvä.|To není dobře.|
|A-voi-voi!|Ou ou ou! Teeda!|
|Minei om žal'.|Je mi líto.|
|Kaiked hüväd!|Na shledanou!|
|Nägemoiš!|Uvidíme se!|
|Spasib!|Děkuji|
|Sur' spasib!|Děkuji mnohokrát!|

Občas poděkování //sur' spasib// v hovorové řeči mění na //spasib sur'//.

Sloveso **eläda** (žit), má základ **elä-**. Toto sloveso jednoduché proto, že se dá snadno určit jeho kořen. Odstraníme koncovku **-da** a vidíme, že kořen končí na saouhlásku a zní jako **elä-**. K tomuto kořenu pak přidáváme osobní koncovky dle osoby a čísla.

|Minä elän.|Já žiji.|
|Sinä eläd.|Ty žiješ.|
|Hän eläb.|On/on žije.|
|Mö eläm.|My žijeme.|
|Tö elät.|Vy žijete.|
|Hö eläba.|Oni žijí.|

===== Tázací zájmena =====

|Kus?|Kde?|
|Miččes?|V jakém? Ve kterém?|

__Příklady__
|lidnas|ve městě|
|küläs|na vesnici|
|karjalas|v Karélii|
|Petroskoiš|v Petrozavodsku|
|Piteriš|v Petrohradě|
|Helsinkiš.|v Helsinki.|

Jak vidíte, všude je koncovka //-s//. Koncovku //-š// používáme v případě, kdy slovo končí na //-i//. Takže v odpovědi na otázku "Kde žiješ?" bude podstatné jméno místa použito s koncovkou //-s//.

__Příklady:__
|Kus sinä eläd?|Kde ty žiješ?|
|Minä elän Petroskoiš.|Žiji v Petrozavodsku.|
|Minä elän Petroskoi-lidnas.|Žiji ve městě Petrozavodsku.|
|Minä eläd Karjalas.|Žiji v Karélii.|
|Minä elän küläs.|Žiji na vesnici.|
|Miččes lidnas sinä eläd?|V jakém městě žiješ?|
|Miččes küläs sinä eläd?|V jaké vesnici žiješ?|

Nyní se podíváme na způsob tvorby záporných tvarů. Zatím pro jednotné číslo.

**Sloveso olda (být)**
|Minä en ole.|Nejsem...|
|Sinä ed ole.|Nejsi...|
|Hän ei ole.|Není ...|

**Sloveso eläda (žít).**
|Minä en elä.|Já nežiji.|
|Sinä ed elä.|Ty nežiješ.|
|Hän ei elä.|On/ona nažije.|

Ve výše uvedených příkladech vidíme, že "**n**", které bylo součástí slovesného tvaru, se přemístilo do záporné částice (//minä olen → en ole, minä elän → en elä//). To také znamená, že v případě záporného tvaru už nemusíme používat osobní zájmeno. Stačí říci //en ole// (nejsem) a bude to stačít, porozumějí vám, že mluvíte o sobě.

Pro třetí osobu to neplatí, musíme se zapamatovat, že //om// se mění na //ei//.

__Příklady:__
|Eläd-ik sinä Moskvas?|Žiješ v Moskvě?|
|Ei. Minä en elä Moskvas. Minä elän Petroskoi-lidnas.|Ne, nežiji v Moskvě. Žiji v Petrozavodsku.|

|Eläd-ik sinä küläs?|Žiješ na vesnici?|
|Ei, minä en elä küläs. Minä elän lidnas.|Ne, nežiji na vesnici, žiji ve městě.|

=== pagišta - mluvit (kořen: pagiže-) ===

|Minä pagižen.|Já mluvím.|
|Sinä pagižed.|Ty mluvíš.|
|Hän pagižeb.|On/ona mluví.|
|Mö pagižem.|My mluvíme.|
|Tö pagižet.|Vy mluvíte.|
|Hö pagižeba.|Oni mluví.|

|venäks|rusky|
|vepsäks|vepsky|
|angliaks|anglicky|
|suomeks|finsky|
|koreaks|korejsky|

=== Fráze ===

|Minä pagižen venäks.|Mluvím rusky.|
|Minä pagižen venäks da vepsäks.|Mluvím rusky a vepsky.|
|Hän pagižeb vepsäks.|Mluví vepsky.|
|Minä pagižen venäks i angliaks.|Mluvím rusky a anglicky.|

Spojka "a" ve vepštině: i nebo da.

=== Záporné tvary slovesa ===

|Minä pagižen venäks da vepsäks i hubin pagižen angliaks.|Mluvím rusky a vepsky, a špatně mluvím anglicky.|

|Minä en pagiže angliaks.|Nemluvím anglicky.|
|Hilläšti pagižen vepsäks.|Mluvím pomalu vepsky.|

=== Záporné otázky ===

|Pagižed-ik sinä vepsäks?|Mluvíš-li vepsky? Zda-li mluvíš vepsky?|
|Minä pagižen vepsäks.|Mluvím vepsky.|
|Pagižed-ik sinä suomeks?|Mluvíš-li finsky? Zda-li mluvíš finsky?|
|Pagižed-ik sinä koreaks?|Zda-li mluvíš korejsky?|
|Ei, minä en pagiže koreaks.|Ne, nemluvím korejsky.|


=== Praxe: opakování a procvičování ===

|Hän ei ole Ondrei, hän om Stavoi.|On není Ondřej, je Stanislav.|
|Ninoik ei elä lidnas.|Nina nežije ve městě.|
|Minä en elä Petroskoiš.|Nežiji v Petrozavodsku.|
|Ol'oi ei elä küläs.|Olga nežije na vesnici.|
|Hän eläb küläs.|Ona žije na vesnici.|
|Hän eläb lidnas.|Ona žije ve městě.|



== Přeložte dialog ==

K: - Tervhen, Nastoi!
N: - Tervhen, Kol'oi! Kut oma azjad?
K: - Sur' spasib! Hüvin. Kut void?
N: - Kaik om enččikš.
K: - Kus sinä eläd? Eläd-ik sinä Moskvas?
N: - Ei, en elä Moskvas, minä elän Piteriš.
K: - Kus sinä eläd?
N: - Minä eläd Karjalas.
K: - Miččes lidnas?
N: - Petroskoiš.


V hovorové řeči lze větu:
//Minä olen Nad'oi, minä olen vepsläine. Minä pagižen vepsäks.//
říci stručněji, bez osobních zájmen, protože koncovky slovesa dávají informace, o kom jde řeč:
//Minä olen Nad'oi, vepsläine. Pagižen vepsäks.//



----
|^datum publikace|6.6.2024|
|^zdroj|https://www.youtube.com/watch?v=QbK7hfXGlas&ab_channel=OMAMEDIA|
|^Překlad z ruštiny|Dmitriy Lovermann|