Systém čísel v čínštině má pevnou logiku a někteří lingvisté se shodují na tom, že je nejjednodušší ve světě cizích jazyků.

V Číně se telefonní čísla vyslovují jako řetězec jednotlivých číslic (to znamená pomocí jen čísel 0 až 9). Za pozornost stojí jen číslo jedna, která klasický zní jako yī (一), ale zrovna u telefonních čísel se vyslovuje jako yāo. V Číne telefonní číslo je jedenáctimístné.

Příklady

Všimněte si, že když uprostřed čísla se nachází nula, tak čte se 零 (líng) a nevyslovujeme po ní jednotky (tisíce nebo desítky).

Čísla nad 100, které končí nulou (např. 120, 250, 380 atd) se mohou číst jako 一百五十 (yībǎi wǔshí), ale běžně se čtou jako 一百五 (yībǎi wǔ). Fakticky, 一百五 (yībǎi wǔ) vždy znamená 150 a nikdy neznamená 105. As bylo popsáno výš, 105 se čte jako 一百零五 (yībǎi líng wǔ).

Pro čísla větší než 100 a končí číslovkou odlišnou od nuly, je běžné, že se čtou yīshí (sto), než jen shí. V češtině je systém tedy podobný pro případy, kdy zapisujeme slovy částky ve smlouvách nebo příjmových/výdajových pokladních dokladech.

Stojí za pozornost zmínit, že 200 se správně čte jako 二百 (èrbǎi), avšak často se v hovorově řeči čte jako 两百 (liǎngbǎi). Obě varianty jsou použitelné.

Příklady

V čištině 千 (qiān) znamená “tisíc”. Pravidla pro skladbu čísel je stejná jako u stovek. Jen je třeba si pamatovat, že počet nul, stojících po sobě “uprostřed” čísla, nehraje žádnou roli: říkáte 零 (líng) jen jednou.

Příklady