Defektní slovesa (neboli neúplná) jsou slovesa, která nemají komplexní verbální flexi a postrádají některé tvary. Jinými slovy, jsou to slovesa, která nemají všechny tvary (například, chybí infinitiv, chybí minulý tvar nebo trpné příčestí, atd).

Nejsem lingvista, ale napadá mě například české sloveso dít se, které nemá jiné tvary než pro 3. osobu. To samé - sloveso stát se. Při hlubším zkoumání takových sloves najdeme hromady v jakémkoliv jazyce. Existují dokonce celé skupiny sloves, které nemají tvar pro 1. osobu, například, slovesa, spojená se zvířaty. No, jaký je tvar pro první osobu jednotného čísla slovesa březit? :D Jediné, co mě napadá, je vyprávění v první osobě v nějaké pohádce.

Důvody, proč té či oné sloveso (nejen v ruštině) nemá tvar pro první nebo druhou osobu, jsou většinou sémantické, tzn. podstata jevu, který sloveso vyjadřuje, nelze smysluplně aplikovat k tomu, kdo toto sloveso používá (což je často právě člověk). Například:

ржаветь - rezavět
течь - téci
жариться - smažit se

Samozřejmě, v přeneseném slova smyslu tato slovesa v běžné řeči uslyšíme: teču, sypu se, hojím se, atd, a tyto tvary jsou z pohledu gramatiky jazyka docela v pořádku.

Jsou však slovesa, která nemají tvar pro 1. osobu jednotného čísla žádný tvar: ani v přímém, ani v přeneseném smyslu. Podívejme se na ně:

Docela populární defektní sloveso v ruštině, které nemá z mého pohledu velmi žádaný tvar pro 1. osobu jednotného čísla budoucího času je победить (zvítězit). Tvar победю nebo побежду prostě neexistuje. No, podívejte se sami, lidé hrají hry, soutěží a často je potřeba vyjádřit jistotu, že zvítězíš. Čeština na rozdíl od ruštiny je v tomto konkrétním případě přívětivější: Zvítězím! Takovou verbální lahůdku si Rus dovolit nemůže a tak je nucen použit opisné konstrukce:

Побéда за мнóй!
Я одержу победу!
Я смогу победить!

Další příklady defektních sloves v ruštině, které nemají tvar pro 1. osobu jednotného čísla:

убедить (přesvědčit) - neexistuje tvar “убедю”
ощутить (pocítit) - neexistuje tvar “ощучу”
очутиться (ocitnout se) - neexistuje tvar “очутюсь”

LOVERMANN, Dmitry . Defektní slovesa v ruském jazyce. ,
Lingvistická encyklopedie LINGVISTO [online]. 18-9-2015. 2015 [cit. 2022-11-26].
Dostupné z: http://lingvisto.cz/doku.php?id=defektni_slovesa_v_rustine

datum publikace: 18.9.2015
překlad z ruštiny: Dmitry Lovermann