Jazyková encyklopedie Lingvisto.cz

Yksi, kaksi, kolme… Takové počítání je jednou z prvních věcí, které se student finštiny naučí. Jeho povědomí o číslovkách se mnohdy pak omezuje právě jen na znalost jejich základních tvarů, což ale nemůže postačovat ve finštině, která disponuje takovými záležitostmi jako je studenty milovaný partitiv (a k tomu jen tak mimochodem ještě dalších 13 pádů). Pojďme se tedy na finské číslovky podívat trochu podrobněji.

Čísla patří k nejstarší slovní zásobě snad ve všech jazycích, a tak často slouží jako jeden z důkazů jazykové příbuznosti. Tím se tedy vysvětluje například to, že slovu tři (three, trois, tres, tre…) Evropan s trochou fantazie vždycky nějak porozumí, pokud ovšem nenarazí na výraz kolme. Přesto finština má také jednu mezinárodní číslovku (převzatou z latiny) a tou je nula – nolla. Za zmínku stojí i výrazy kahdeksan a yhdeksän, které kdysi dávno pravděpodobně vznikly jako složeniny vyjadřující číslo o jeden, respektive o dva menší než 10.

Možná vás už někdy napadlo, že ve výrazech 11-19 ve finštině zaznívá slovo toista, které se nápadně podobá řadové číslovce toinen. To není náhoda. Kdysi se skutečně ve finštině počítalo tak, že se říkalo číslo z několikáté desítky. Takže 11 je vlastně jedna z druhé desítky. Lepší ukázkou je například 42, které se místo neljäkymmentäkaksi dříve četlo jako kaksiviidettä, tedy dva z páté desítky. Myslím, že se shodneme na tom, že jsme rádi, že Finové v průběhu času přešli na partitiv základní číslovky| deset (kymmentä) a počítání trochu zjednodušili.

Ze základních číslovek je možné odvozovat další různé tvary a také v této oblasti je finština poměrně rozmanitá. Řadové číslovky snad nemusím připomínat, i když jejich skloňování je oříšek i pro pokročilejší studenty. U takové číslovky 1000 se totiž člověk může snadno zamotat, když „v tisíci domech“ je tuhannessa talossa, zatímco „v tisícím domě“ se řekne tuhannennessa talossa. Naštěstí u opravdu velkých číslovek lze skloňování zrušit a ponechat ho pouze u poslední složky (což funguje i v češtině), a tak inessiv řadové číslovky 5403. může znít takto: viisituhatta neljäsataakolmannessa.

Finština (opět stejně jako čeština) má také vlastní názvy pro jednotlivá čísla, a tak i finsky se dá říct, že sedíte v (tramvaji) jedničce: ykkösessä. Řada pak pokračuje následovně: kakkonen, kolmonen, nelonen, viitonen, kuutonen, seiska, kasi, ysi, kymppi.

Když už finština své číslovky může skloňovat ve všech pádech, může dokonce přejít i na množné číslo. Tak daleko se sice čeština ještě nedostala, ale ve skutečnosti se jedná o finský ekvivalent našich souborových číslovek. (Pro ty, kdo neovládají terminologii jsou to výrazy jako dvoje, patery, sedmero ad.) A tak si Fin může koupit například kolmet housut (troje kalhoty). Když tedy finsky řekneme, že kaapissa on kahdet kengät, myslíme tím dva páry, celkem čtyři boty. Naopak v případě, kdy kaapissa on kaksi kenkää, jde jen o pouhé dva kusy a navíc ani nemusí být ze stejného páru.

Ze začátku může být těžké zvyknout si na to, že po číslovce (vyšší než jedna) následuje tvar partitivu jednotného čísla. K čemu je potom to množné? Nominativ plurálu se používá k vyjádření nějakého už známého (plného) počtu, partitiv plurálu potom k vyjádření neurčitého počtu.

Matoucí je asi především to, že po číslovce s počítaným podstatným jménem následuje i sloveso v jednotném čísle. Zatímco česky „tři dívky studují finštinu“ (studují je v plurálu), finsky bychom řekli kolme tyttöä opiskelee suomea (místo opiskelevat). Všimněte si ale, že pokud se počet přehoupne přes číslo 5, funguje to i v češtině stejně (pět dívek studuje finštinu).

A na závěr takové malé srovnání. Jak bychom slovy zapsali číslo 123 456 789? Podotýkám, že finština (na rozdíl od češtiny) píše všechny číslovky dohromady a mezera se dá případně udělat pouze mezi třemi řády (tisíci, miliony).

*sto dvacet tři milionů čtyři sta padesát šest tisíc sedm set osmdesát devět*

*satakaksikymmentäkolmemiljoonaa neljäsataaviisikymmentäkuusituhatta seitsemänsataakahdeksankymmentäyhdeksän*

Pokud jste dočetli až sem, gratuluji. Už je z vás téměř číslovkový expert. Kdyby vám to pořád bylo málo, můžu vás odkázat například na Stručnou mluvnici finštiny z pera Hilkky Lindroos (z níž jsem pro tento článek také čerpala).