Základní slova a fráze
Pozdrav tervhen patří ke spisovným výrazům, například, lidé na vesnici se takhle většinou nezdraví. V běžné řeči se častěji setkáváme s pozdravem Zdorovo! (přejaté slovo z ruštiny) anebo Kut void? (Jak se máš?).
Ve vepštině se můžeme také setkat s pozdravem Void-ik? Tento dotaz doslova znamená “Můžeš?”, avšak používá se ve smyslu “Jak se máš”.
| Kut eläd? | Jak žiješ? |
| Kut oma azjad? | Jak se máš? Jak se mají věci? |
| Hüvin. | Dobře. |
| Kaik om hüvin. | Všechno dobře. |
| Kaik om enččikš. | Všechno při starém. |
Poznámka učitele:
Již z minulé lekce víme, že ve vepštině jsou diftongy, avšak teď víme, že ve slovech se setkáme také s geminátami (zdvojenými souhláskami).
| Hubin. | Špatně. |
| Hilläšti. | Pomalu. |
Jako reakce na to, že dotyčný se nemá dobře, můžeme říci:
| Nece ei ole hüvä. | To není dobře. |
| A-voi-voi! | Ou ou ou! Teeda! |
| Minei om žal'. | Je mi líto. |
| Kaiked hüväd! | Na shledanou! |
| Nägemoiš! | Uvidíme se! |
| Spasib! | Děkuji |
| Sur' spasib! | Děkuji mnohokrát! |
Občas poděkování sur' spasib v hovorové řeči mění na spasib sur'.
Sloveso eläda (žit), má základ elä-. Toto sloveso jednoduché proto, že se dá snadno určit jeho kořen. Odstraníme koncovku -da a vidíme, že kořen končí na saouhlásku a zní jako elä-. K tomuto kořenu pak přidáváme osobní koncovky dle osoby a čísla.
| Minä elän. | Já žiji. |
| Sinä eläd. | Ty žiješ. |
| Hän eläb. | On/on žije. |
| Mö eläm. | My žijeme. |
| Tö elät. | Vy žijete. |
| Hö eläba. | Oni žijí. |
Tázací zájmena
| Kus? | Kde? |
| Miččes? | V jakém? Ve kterém? |
Příklady
| lidnas | ve městě |
| küläs | na vesnici |
| karjalas | v Karélii |
| Petroskoiš | v Petrozavodsku |
| Piteriš | v Petrohradě |
| Helsinkiš. | v Helsinki. |
Jak vidíte, všude je koncovka -s. Koncovku -š používáme v případě, kdy slovo končí na -i. Takže v odpovědi na otázku “Kde žiješ?” bude podstatné jméno místa použito s koncovkou -s.
Příklady:
| Kus sinä eläd? | Kde ty žiješ? |
| Minä elän Petroskoiš. | Žiji v Petrozavodsku. |
| Minä elän Petroskoi-lidnas. | Žiji ve městě Petrozavodsku. |
| Minä eläd Karjalas. | Žiji v Karélii. |
| Minä elän küläs. | Žiji na vesnici. |
| Miččes lidnas sinä eläd? | V jakém městě žiješ? |
| Miččes küläs sinä eläd? | V jaké vesnici žiješ? |
Nyní se podíváme na způsob tvorby záporných tvarů. Zatím pro jednotné číslo.
Sloveso olda (být)
| Minä en ole. | Nejsem… |
| Sinä ed ole. | Nejsi… |
| Hän ei ole. | Není … |
Sloveso eläda (žít).
| Minä en elä. | Já nežiji. |
| Sinä ed elä. | Ty nežiješ. |
| Hän ei elä. | On/ona nažije. |
Ve výše uvedených příkladech vidíme, že “n”, které bylo součástí slovesného tvaru, se přemístilo do záporné částice (minä olen → en ole, minä elän → en elä). To také znamená, že v případě záporného tvaru už nemusíme používat osobní zájmeno. Stačí říci en ole (nejsem) a bude to stačít, porozumějí vám, že mluvíte o sobě.
Pro třetí osobu to neplatí, musíme se zapamatovat, že om se mění na ei.
Příklady:
| Eläd-ik sinä Moskvas? | Žiješ v Moskvě? |
| Ei. Minä en elä Moskvas. Minä elän Petroskoi-lidnas. | Ne, nežiji v Moskvě. Žiji v Petrozavodsku. |
| Eläd-ik sinä küläs? | Žiješ na vesnici? |
| Ei, minä en elä küläs. Minä elän lidnas. | Ne, nežiji na vesnici, žiji ve městě. |
pagišta - mluvit (kořen: pagiže-)
| Minä pagižen. | Já mluvím. |
| Sinä pagižed. | Ty mluvíš. |
| Hän pagižeb. | On/ona mluví. |
| Mö pagižem. | My mluvíme. |
| Tö pagižet. | Vy mluvíte. |
| Hö pagižeba. | Oni mluví. |
| venäks | rusky |
| vepsäks | vepsky |
| angliaks | anglicky |
| suomeks | finsky |
| koreaks | korejsky |
Fráze
| Minä pagižen venäks. | Mluvím rusky. |
| Minä pagižen venäks da vepsäks. | Mluvím rusky a vepsky. |
| Hän pagižeb vepsäks. | Mluví vepsky. |
| Minä pagižen venäks i angliaks. | Mluvím rusky a anglicky. |
Spojka “a” ve vepštině: i nebo da.
Záporné tvary slovesa
| Minä pagižen venäks da vepsäks i hubin pagižen angliaks. | Mluvím rusky a vepsky, a špatně mluvím anglicky. |
| Minä en pagiže angliaks. | Nemluvím anglicky. |
| Hilläšti pagižen vepsäks. | Mluvím pomalu vepsky. |
Záporné otázky
| Pagižed-ik sinä vepsäks? | Mluvíš-li vepsky? Zda-li mluvíš vepsky? |
| Minä pagižen vepsäks. | Mluvím vepsky. |
| Pagižed-ik sinä suomeks? | Mluvíš-li finsky? Zda-li mluvíš finsky? |
| Pagižed-ik sinä koreaks? | Zda-li mluvíš korejsky? |
| Ei, minä en pagiže koreaks. | Ne, nemluvím korejsky. |
Praxe: opakování a procvičování
| Hän ei ole Ondrei, hän om Stavoi. | On není Ondřej, je Stanislav. |
| Ninoik ei elä lidnas. | Nina nežije ve městě. |
| Minä en elä Petroskoiš. | Nežiji v Petrozavodsku. |
| Ol'oi ei elä küläs. | Olga nežije na vesnici. |
| Hän eläb küläs. | Ona žije na vesnici. |
| Hän eläb lidnas. | Ona žije ve městě. |
Přeložte dialog
K: - Tervhen, Nastoi!
N: - Tervhen, Kol'oi! Kut oma azjad?
K: - Sur' spasib! Hüvin. Kut void?
N: - Kaik om enččikš.
K: - Kus sinä eläd? Eläd-ik sinä Moskvas?
N: - Ei, en elä Moskvas, minä elän Piteriš.
K: - Kus sinä eläd?
N: - Minä eläd Karjalas.
K: - Miččes lidnas?
N: - Petroskoiš.
V hovorové řeči lze větu:
Minä olen Nad'oi, minä olen vepsläine. Minä pagižen vepsäks.
říci stručněji, bez osobních zájmen, protože koncovky slovesa dávají informace, o kom jde řeč:
Minä olen Nad'oi, vepsläine. Pagižen vepsäks.
