finske_cislovky_co_jste_mozna_jeste_nevedeli
Differences
This shows you the differences between two versions of the page.
| Next revision | Previous revision | ||
| finske_cislovky_co_jste_mozna_jeste_nevedeli [2024/04/29 10:41] – created master | finske_cislovky_co_jste_mozna_jeste_nevedeli [2024/05/14 17:01] (current) – removed master | ||
|---|---|---|---|
| Line 1: | Line 1: | ||
| - | ===== Finské číslovky – co jste (možná) ještě nevěděli ===== | ||
| - | |||
| - | Yksi, kaksi, kolme… Takové počítání je jednou z prvních věcí, které se student finštiny naučí. Jeho povědomí o číslovkách se mnohdy pak omezuje právě jen na znalost jejich základních tvarů, což ale nemůže postačovat ve finštině, která disponuje takovými záležitostmi jako je studenty milovaný partitiv (a k tomu jen tak mimochodem ještě dalších 13 pádů). Pojďme se tedy na finské číslovky podívat trochu podrobněji. | ||
| - | |||
| - | |||
| - | ==== Etymologie ==== | ||
| - | Čísla patří k nejstarší slovní zásobě snad ve všech jazycích, a tak často slouží jako jeden z důkazů jazykové příbuznosti. Tím se tedy vysvětluje například to, že slovu tři (three, trois, tres, tre…) Evropan s trochou fantazie vždycky nějak porozumí, pokud ovšem nenarazí na výraz kolme. Přesto finština má také jednu mezinárodní číslovku (převzatou z latiny) a tou je nula – nolla. Za zmínku stojí i výrazy kahdeksan a yhdeksän, které kdysi dávno pravděpodobně vznikly jako složeniny vyjadřující číslo o jeden, respektive o dva menší než 10. | ||
| - | |||
| - | Možná vás už někdy napadlo, že ve výrazech 11-19 ve finštině zaznívá slovo toista, které se nápadně podobá řadové číslovce toinen. To není náhoda. Kdysi se skutečně ve finštině počítalo tak, že se říkalo číslo z několikáté desítky. Takže 11 je vlastně jedna z druhé desítky. Lepší ukázkou je například 42, které se místo neljäkymmentäkaksi dříve četlo jako kaksiviidettä, | ||
| - | Myslím, že se shodneme na tom, že jsme rádi, že Finové v průběhu času přešli na partitiv základní číslovky deset (kymmentä) a počítání trochu zjednodušili. | ||
| - | |||
| - | |||
| - | ==== Odvozování a skloňování číslovek ==== | ||
| - | Ze základních číslovek je možné odvozovat další různé tvary a také v této oblasti je finština poměrně rozmanitá. Řadové číslovky snad nemusím připomínat, | ||
| - | |||
| - | Finština (opět stejně jako čeština) má také vlastní názvy pro jednotlivá čísla, a tak i finsky se dá říct, že sedíte v (tramvaji) jedničce: ykkösessä. Řada pak pokračuje následovně: | ||
| - | Když už finština své číslovky může skloňovat ve všech pádech, může dokonce přejít i na množné číslo. Tak daleko se sice čeština ještě nedostala, ale ve skutečnosti se jedná o finský ekvivalent našich souborových číslovek. (Pro ty, kdo neovládají terminologii jsou to výrazy jako dvoje, patery, sedmero ad.) A tak si Fin může koupit například kolmet housut (troje kalhoty). Když tedy finsky řekneme, že kaapissa on kahdet kengät, myslíme tím dva páry, celkem čtyři boty. Naopak v případě, kdy kaapissa on kaksi kenkää, jde jen o pouhé dva kusy a navíc ani nemusí být ze stejného páru. | ||
| - | |||
| - | |||
| - | ==== Počítání v praxi ==== | ||
| - | Ze začátku může být těžké zvyknout si na to, že po číslovce (vyšší než jedna) následuje tvar partitivu jednotného čísla. K čemu je potom to množné? Nominativ plurálu se používá k vyjádření nějakého už známého (plného) počtu, partitiv plurálu potom k vyjádření neurčitého počtu. | ||
| - | |||
| - | Matoucí je asi především to, že po číslovce s počítaným podstatným jménem následuje i sloveso v jednotném čísle. Zatímco česky „tři dívky studují finštinu“ (studují je v plurálu), finsky bychom řekli kolme tyttöä opiskelee suomea (místo opiskelevat). Všimněte si ale, že pokud se počet přehoupne přes číslo 5, funguje to i v češtině stejně (pět dívek studuje finštinu). | ||
| - | A na závěr takové malé srovnání. Jak bychom slovy zapsali číslo 123 456 789? | ||
| - | Podotýkám, | ||
| - | |||
| - | sto dvacet tři milionů čtyři sta padesát šest tisíc sedm set osmdesát devět | ||
| - | |||
| - | satakaksikymmentäkolmemiljoonaa neljäsataaviisikymmentäkuusituhatta seitsemänsataakahdeksankymmentäyhdeksän | ||
| - | |||
| - | Pokud jste dočetli až sem, gratuluji. Už je z vás téměř číslovkový expert. Kdyby vám to pořád bylo málo, můžu vás odkázat například na Stručnou mluvnici finštiny z pera Hilkky Lindroos (z níž jsem pro tento článek také čerpala). | ||
| - | |||
| - | |||
| - | ---- | ||
| - | |^datum publikace|4.12.2019| | ||
| - | |^datum poslední aktualizace|4.12.2019| | ||
| - | |^autor|Dominika Střížková| | ||
| - | |^zdroj|https:// | ||
finske_cislovky_co_jste_mozna_jeste_nevedeli.1714387280.txt.gz · Last modified: by master
