Differences

This shows you the differences between two versions of the page.

--- ruska_abeceda_azbuka [2023/03/06 21:07] – master
+++ ruska_abeceda_azbuka [Unknown date] (current) – external edit (Unknown date) 127.0.0.1
@@ Line 2: / Line 2: @@
-Současná ruská abeceda (azbuka) obsahuje 33 písmen. V takové podobě existuje fakticky od roku 1918, ale oficiálně jen od roku 1942, protože dříve písmena Ё a Е byla brána jako varianty téhož písmena.
+Současná ruská abeceda (azbuka) obsahuje 33 písmen. V takové podobě existuje fakticky od roku 1918, ale oficiálně jen od roku 1942, protože dříve písmena Ё a Е byla v [[ruština|ruštině]] brána jako varianty téhož písmena.
 ^písmeno^	^název^	v češtině^moje poznámka^
 |А а  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|a|	a	|
-|Б б  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|be|	b	|
+|Б б  	|{{ru:abeceda:02.mp3?nocache}}|be|	b	|
-|В в  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|ve|	v	|
+|В в  	|{{ru:abeceda:03.mp3?nocache}}|ve|	v	|
-|Г г  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|ge|	g	|
+|Г г  	|{{ru:abeceda:04.mp3?nocache}}|ge|	g	|
-|Д д  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|de|	d	|
+|Д д  	|{{ru:abeceda:05.mp3?nocache}}|de|	d	|
-|Е е  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|je|	j, e	|
+|Е е  	|{{ru:abeceda:06.mp3?nocache}}|je|	j, e	|
-|Ё ё  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|jo|	jo	|
+|Ё ё  	|{{ru:abeceda:07.mp3?nocache}}|jo|	jo	|
-|Ж ж  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|že|	ž	|
+|Ж ж  	|{{ru:abeceda:08.mp3?nocache}}|že|	ž	|
-|З з  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|ze|	z	|
+|З з  	|{{ru:abeceda:09.mp3?nocache}}|ze|	z	|
-|И и  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|i|	i	|
+|И и  	|{{ru:abeceda:10.mp3?nocache}}|i|	i	|
-|Й й  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|i krátké|ij, j|	v češtině odpovídá písmenu J|
+|Й й  	|{{ru:abeceda:11.mp3?nocache}}|i krátké|ij, j|	v češtině odpovídá písmenu J|
-|К к  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|ka|	k	|
+|К к  	|{{ru:abeceda:12.mp3?nocache}}|ka|	k	|
-|Л л  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|el (nebo eľ)|	l	|
+|Л л  	|{{ru:abeceda:13.mp3?nocache}}|el (nebo eľ)|	l	|
-|М м  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|em|	m	|
+|М м  	|{{ru:abeceda:14.mp3?nocache}}|em|	m	|
-|Н н  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|en|	n	|
+|Н н  	|{{ru:abeceda:15.mp3?nocache}}|en|	n	|
-|О о  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|o|	o	|
+|О о  	|{{ru:abeceda:16.mp3?nocache}}|o|	o	|
-|П п  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|pe|	p	|
+|П п  	|{{ru:abeceda:17.mp3?nocache}}|pe|	p	|
-|Р р  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|er|	r	|
+|Р р  	|{{ru:abeceda:18.mp3?nocache}}|er|	r	|
-|С с  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|es|	s	|
+|С с  	|{{ru:abeceda:19.mp3?nocache}}|es|	s	|
-|Т т  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|te|	t	|
+|Т т  	|{{ru:abeceda:20.mp3?nocache}}|te|	t	|
-|У у  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|u|	u	|
+|У у  	|{{ru:abeceda:21.mp3?nocache}}|u|	u	|
-|Ф ф  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|ef|	f	|
+|Ф ф  	|{{ru:abeceda:22.mp3?nocache}}|ef|	f	|
-|Х х  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|cha|	ch	|
+|Х х  	|{{ru:abeceda:23.mp3?nocache}}|cha|	ch	|
-|Ц ц  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|ce|	c	|
+|Ц ц  	|{{ru:abeceda:24.mp3?nocache}}|ce|	c	|
-|Ч ч  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|če|	č	|
+|Ч ч  	|{{ru:abeceda:25.mp3?nocache}}|če|	č	|
-|Ш ш  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|ša|	š	|
+|Ш ш  	|{{ru:abeceda:26.mp3?nocache}}|ša|	š	|
-|Щ щ  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|š'a|	š	|takové měkké š|
+|Щ щ  	|{{ru:abeceda:27.mp3?nocache}}|š'a|	š	|takové měkké š|
-|Ъ ъ  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|tvrdý znak|	|	nijak se nevyslovuje|
+|Ъ ъ  	|{{ru:abeceda:28.mp3?nocache}}|[[tvrdy_znak_v_rustine|tvrdý znak]]|	|nijak se nevyslovuje|
-|Ы ы  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|ы|	y	|hoodně tvrdé Y|
+|Ы ы  	|{{ru:abeceda:29.mp3?nocache}}|ы|	y	|hoodně tvrdé Y|
-|Ь ь  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|měkký znak|	|	nevyslovuje se|
+|Ь ь  	|{{ru:abeceda:30.mp3?nocache}}|měkký znak|	|nevyslovuje se|
-|Э э  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|e|	e	|
+|Э э  	|{{ru:abeceda:31.mp3?nocache}}|e|	e	|
-|Ю ю  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|ju|	ju	|
+|Ю ю  	|{{ru:abeceda:32.mp3?nocache}}|ju|	ju	|
-|Я я  	|{{ru:abeceda:01.mp3?nocache}}|ja|	ja	|
+|Я я  	|{{ru:abeceda:33.mp3?nocache}}|ja|	ja	|
-Zajímavé informace o některých písmenech
+===== Zajímavé informace o některých písmenech =====
-Ь - písmeno, které nosí oficiální název "měkký znak" se nevyslovuje. Používá se pro změkčení souhlásky za kterou stojí. Zkusím to vysvětlit na příklade:
-день — vyslovuje se jako [děň], kdyby po Н nenásledoval měkký znak, pak by se slovo četlo jako [děn]. Očima laika v daném případě měkký znak funguje jako háček nad ň, v češtině se na to používá diakritika, kterou ruština v takové míře nemá.
-Й - tento znak byl zrušen Petrem Velikým, ale následně vrácen v roce 1735 (někteří se domnívají, že právě v tomto roce i byl stvořen). Do XX století znak й nebyl samostatným písmenem.
-Ё - poprvé toto písmeno navrhla kněžna E.R.Daškova. Používá se od roku 1795, ale největší popularitě se těšilo od roku 1797, poté, co ho začal aktivně využívat ruský spisovatel Karamzin. Dříve místo Ё se používal dvojznak IO s takovou plochou stříškou. Jako samostatné písmeno Ё existuje od XX století.
+**Ь** - písmeno, které nosí oficiální název "měkký znak" se nevyslovuje. Používá se pro změkčení souhlásky za kterou stojí. Zkusím to vysvětlit na příklade:
-алфавит, m   — abeceda (obecně, jakákoliv)
+>**день** — vyslovuje se jako [děň], kdyby po Н nenásledoval měkký znak, pak by se slovo četlo jako [děn]. Očima laika v >daném případě měkký znak funguje jako háček nad ň, v češtině se na to používá diakritika, kterou ruština v takové >míře nemá.
-азбука, ž   — azbuka (název ruské abecedy)
-буква, ž   — písmeno
+**Й** - tento znak byl zrušen Petrem Velikým, ale následně vrácen v roce 1735 (někteří se domnívají, že právě v tomto roce i byl stvořen). Do XX století znak й nebyl samostatným písmenem.
-знак, m   — znak
-Přízvuk
+**Ё** - poprvé toto písmeno navrhla kněžna E.R.Daškova. Používá se od roku 1795, ale největší popularitě se těšilo od roku 1797, poté, co ho začal aktivně využívat ruský spisovatel Karamzin. Dříve místo Ё se používal dvojznak IO s takovou plochou stříškou. Jako samostatné písmeno Ё existuje od XX století.
-Přízvuk je v ruštině velmi důležitý, občas dokonce i významově důležitý. Učíte li se slova v ruštině, je lépe když se ihned naučíte i přízvuk. V psaném nebo tištěném textu se přízvuk označuje svislou čárou (nad přízvučnou samohláskou), která je velmi podobná čárce v češtině. Aby to nebylo jednoduché, tak přízvuk v ruštině je pohyblivý, narozdíl od češtiny, kde přízvuk padá na první slabiku. Ještě je nutné zmínit, že i delší slova v ruštině mají jen jednou přízvučnou slabiku (narozdíl například od finštiny, která má hodně dlouhých slov, ve kterých běžně jsou několik přízvučných slabik. V mých materiálech přízvuk budu označovat podtržením přízvučné samohlásky, protože v případě použití unicode-znaku se mohou vyskytnout problémy s korektním zobrazením přízvuku. V jednoslabičných slovech samohláska je logicky vždy přízvučná.
+|алфавит, m|abeceda (obecně, jakákoliv)|
-Elektronická podoba
+|азбука, ž|azbuka (název ruské abecedy)|
-Kódování Unicode nemá pro ruskou abecedu znaky s přízvukem, ale lze je vyrobit tak, že se vloží symbol U+0301 ihned za samohláskou, na kterou padá přízvuk. Například: ы́, э́, ю́, я́).
+|буква, ž|písmeno|
+|знак, m|znak|
+===== Přízvuk =====
+Přízvuk je v ruštině velmi důležitý, občas dokonce i významově důležitý. Učíte li se slova v ruštině, je lépe když se ihned naučíte i přízvuk. V psaném nebo tištěném textu se přízvuk označuje svislou čárou (nad přízvučnou samohláskou), která je velmi podobná čárce v češtině. Aby to nebylo jednoduché, tak přízvuk v ruštině je pohyblivý, na rozdíl od češtiny, kde přízvuk padá na první slabiku. Ještě je nutné zmínit, že i delší slova v ruštině mají jen jednou přízvučnou slabiku (na rozdíl například od finštiny, která má hodně dlouhých slov, ve kterých běžně jsou několik přízvučných slabik. V mých materiálech přízvuk budu označovat podtržením přízvučné samohlásky, protože v případě použití unicode-znaku se mohou vyskytnout problémy s korektním zobrazením přízvuku. V jednoslabičných slovech samohláska je logicky vždy přízvučná.
+===== Elektronická podoba =====
+Kódování Unicode nemá pro ruskou abecedu znaky s přízvukem, ale lze je vyrobit tak, že se vloží symbol U+0301 ihned za samohláskou, na kterou padá přízvuk. Například: **ы́, э́, ю́, я́**).
 Pro zobrazení ruštiny se používají následující kódování : ГОСТ 19768-74 a ГОСТ 19768-93, Unicode и ISO/IEC 10646, КОИ-8, ISO_8859-5, CP855, CP866, CP1251, MacCyrillic.
-Jednoduchá slova pro procvičování
+===== Jednoduchá slova pro procvičování =====
-КОТ  , СЫН  , ДОЧЬ  , ДОМ  , МАМА  , ПАПА  , БРАТ  , ЗЕМЛЯ  , СЕСТРА  , ТЕЛЕРАДИОКОМПАНИЯ   :)
+|КОТ|{{ru:abeceda:38.mp3?nocache}}|
+|СЫН|{{ru:abeceda:39.mp3?nocache}}|
+|ДОЧЬ|{{ru:abeceda:40.mp3?nocache}}|
+|ДОМ|{{ru:abeceda:41.mp3?nocache}}|
+|МАМА|{{ru:abeceda:47.mp3?nocache}}|
+|ПАПА|{{ru:abeceda:42.mp3?nocache}}|
+|БРАТ|{{ru:abeceda:43.mp3?nocache}}|
+|ЗЕМЛЯ|{{ru:abeceda:44.mp3?nocache}}|
+|СЕСТРА|{{ru:abeceda:45.mp3?nocache}}|
+|ТЕЛЕРАДИОКОМПАНИЯ|{{ru:abeceda:46.mp3?nocache}}|
+----
+|^datum publikace|21.5.2009|
+|^datum poslední aktualizace|6.8.2019|
+|^autor|Dmitriy Lovermann|
-datum publikace: 21.5.2009
-autor: Dmitriy Lovermann