Jak je vidět, rod zájmena ve třetí osobě se rozlišuje jenom v psané podobě, výslovnost pro “on”, “ona”, “ono” je stejná.

Množné číslo osobních zájmen v čínštině se tvoří pomocí grafému 们 [men]. Je vhodné si ho naučit už jen proto, že se používá při tvorbě množného čísla i jiných podstatných jmen.

V čínštině existuje další zájmeno pro my: 咱们 [zánmen], používá se v případě, kdy mluvící “započítává” do “my” i toho, komu projev věnován.

Příklad 1

Například, Amy říká Davidovi:

我们的学校很大。
[wǒmen de xuéxiào hěndà]
Naše škola je velká.

Tady Amy nemůže použít zájmeno 咱们, protože oba nechodí do stejné školy, to znamená, že 我们 nejde zaměnit na 咱们.

V případě, že by chodili do stejné školy, pak by mohla říci:

咱们的学校很漂亮。。
[zánmen de xuéxiào hěn piàoliang]
Naše škola je krásná.

Příklad 2

Petr říká Lence:

咱们去看电影吧！
[zánmen qù kàn diànyǐng ba!]
Jdem se dívat na film!

V tomto případě Petr zve Lenku a mluví o sobě a Lence dohromady, jakože “pojď se podíváme na film”.

Zase - v tomto případě 咱们 a 我们 jsou zaměnitelné.

Jak bylo uvedeno výše, v mluvené řeči se osobní zájmena třetí osoby v jednotném čísle nerozlišují, protože mají stejnou výslovnost, avšak v praxi to obvykle nepřináší problémy, protože kontent věty vám vždy napoví, zda mluvící odkazuje na muže, ženu nebo věc.

Příklady

她是医生｡
[tā shì yīshēng]
Ona je doktorka.

她喜欢咖啡｡
[tā xǐhuan kāfēi.]
Ona má ráda kávu.

你是学生吗?
[nǐ shì xuéshēng ma?]
Jsi student?

我们是学生｡
[wǒmen shì xuéshēng.]
Jsme studenti.

他们没有车｡
[tāmen méi yǒu chē.]
Nemají auto.