====== O pádech v ruském jazyce ======


Lingvistika rozeznává několik desítek pádů, o kterých obyčejný člověk ani neví, že existují. To, že čeština rozlišuje 7 pádů, znamená jen to, že flexivní jednotky (v češtině například podstatná jména nebo zájmena - prostě slova, která mění tvar v závislosti na pádu, ve kterém jsou použita) skloňujeme pomocí těchto sedmi pádů a ostatní pády nevyžadují nové tvary slov a tak se dá říci, že nějaký další pád prostě připadá na jeden z těch sedmi.


A teď zpět k [[ruština|ruštině]]. V ruských školách se děti učí šest pádů (seřazeno podle toho, jak jsou řazeny v ruštině):


^název pádu v ruštině^	český ekvivalent^^	
|Имен́ительный паде́ж|nominativ|1. pád|
|Роди́тельный паде́ж|genitiv|2. pád|
|Да́тельный паде́ж|dativ|3. pád|
|Вини́тельный паде́ж|akuzativ|4. pád|
|Твори́тельный паде́ж|instrumentál|7. pád|
|Предло́жный паде́ж|lokativ|6. pád|

Existuje celá řada názorů ohledně toho, kolik ve skutečnosti pádů se dá rozlišovat v ruštině. To, že existence těchto pádů není uznána většinou akademické lingvistické obcí, neznamená, že neexistují, a proto někteří lingvisté trvají na tom, že kromě výše uvedených šesti pádů jsou v ruštině i další. Například:

===== Ablativ =====

Je to pád, který vyjadřuje začátek pohybu a odpovídá na otázku "odkud?". V ruštině se tento pád připadá na genitiv:
>**с рабо́ты** - z práce
>**с Ура́ла** - z Uralu

Nehledě na to, že funkci ablativu plní 2. pád, existují případy, kdy se ablativ uchoval svoji specifikum. Například, vedle výrazu **вы́шел из ле́с__а__** (vyšel z lesa) existuje také ablativní forma **вы́шел и́з лес__у__**. Jestli rusky moc neumíte a patrný rozdíl nemůžete poznat, trochu vysvětlím: gramaticky správně se řekne **вы́шел из лéса**. Ustálený výraz вы́шел и́з лесу se liší v tom, že přízvuk je na předložce a podstatné jméno лес (které ve 2. pádu má tvar ле́са) má tvar **ле́су**.

===== Vokativ =====

Češi ho moc dobře znají, protože má vlastní místo v seznamu pádů. V ruštině vokativ také dříve měl své místo (do publikacích o ruské gramatice, vydaných před rokem 1918 se o něm dočtete). No a pak odborníci rozhodli, že do seznamu pádů nepatří a defenestrovali ho. Takže tento starý 5. pád se uchoval v některých slovech. Uvedu pár příkladů:

|Бог → Бо́же!|Bůh → Bože|
|ста́рец → ста́рче!|stařec → starče|
|оте́ц → о́тче!|otec → otče|
|ма́ма → ма́м!|matka → matko|
Nejčastěji však vokativ potkáte v osloveních jménem:
|Ди́ма → Ди́м!|Dima → Dimo!|
|А́ня → А́нь!|Anna → Anno|
|Са́ша → Са́ш!|Saša → Sašo|

poznámka: Pokud vás zajímá, co jsou to za tvary (Дима, Дим, Ань, ..), přečtěte si článek Jména v ruštině.

===== Lokativ =====

Lokativ spojuje vyjádření (o čem?) a určení místa (kde?). Ve většině případů tvary se shodují, avšak některá podstatná jména mají ve skutečnosti dva tvary pro instrumentál, například:
|о шка́фе - в шкафу́|o skříni - ve skříni|
|о ле́се - в лесу́|o lese - v lese|
No a tento rozdíl někteří lingvisté používají jako argument pro to, že ruština má lokativ. Lingvistická obec však trvá na tom, že slov, které mají tyto dvě formy pro instrumentál je jen několik (trochu víc než 100), a proto se v ruštině lokativ nevyznačuje jako samostatný pád.
===== Partitiv =====

Tento pád se používá pro podstatné jméno, které označuje část celku a odpovídá na otázku "čeho?". Použití toho pádu můžeme zpozorovat v některých slovních spojeních, například:

|голо́вка чеснока́ - головка чесноку|hlavička česneku - hlavička česneku|
|о ле́се - в лесу́|o lese - v lese|
a zvlášť u nepočitatelných podstatných jmen:
|доба́вить са́хар - доба́вить са́хару|přidat cukr - přidat cukru|
Je zajímavé, že tento příklad s cukrem funguje jak pro češtinu, tak i pro ruštinu (podstatné jméno cukr je zde ve 3. pádu, ale významově je v pádu čtvrtém.


----
^ Jak citovat v seznamu literatury^
|LOVERMANN, Dmitriy. O pádech v ruském jazyce. ,. Jazyková encyklopedie LINGVISTO: Ruština online [online]. 2015 [cit.<php>echo date('Y-m-d'); </php> ]. Dostupné z: <php>$actual_link = (isset($_SERVER['HTTPS']) && $_SERVER['HTTPS'] === 'on' ? "https" : "http") . "://$_SERVER[HTTP_HOST]$_SERVER[REQUEST_URI]";
echo $actual_link;</php>|


|^datum publikace|12.9.2015|
|^datum poslední aktualizace|12.9.2015|
|^autor|Dmitriy Lovermann|