Optativ patří k gramatickým jevům, které v češtině jako zvláštní prvek gramatiky nevyčleňuje. To znamená, že je problematické vysvětlit značný kus gruzínské gramatiky za použití jen české gramatiky.

Optativ je slovesný způsob, který vyjadřuje naději, přání nebo rozkaz. V gruzínštině optativ plní i další funkce (vyjádření záměru něco udělat, nutnosti, možnosti, vhodnosti) - o nich si povíme za chvíli. Například, čeština je v tomto ohledu v porovnání s gruzínštinou jednodušší. Aby tento článek byl srozumitelný a pochopitelný pro neodbornou veřejnost, je lepší se podívat na příklady:

V češtině gramaticky rozlišujeme tři slovesné způsoby: oznamovací, rozkazovací a podmiňovací. Neznamená to ale, že další způsoby v češtině neexistují. Existují, ale gramatika pro ně nemá nějaké další tvary nebo konstrukce a proto jejich existenci jaksi přehlížíme (není nutné je nějak vyčleňovat, protože nám to nic nedá, nemusíme se dodatečně učit například další slovesné tvary nebo pravidla jejich použití).

1. Oznamovací způsob (indikativ)
Používáme v tázacích a oznamovacích větách (Pracuji v továrně. Kam chodíš nakupovat? Koupil jsem knihu.)

2. Rozkazovací způsob (imperativ)
Používáme v rozkazovacích větách (Dělej! Nechoď tam!)

3. Podmiňovací způsob (kondicionál).
Používáme pro vyjádření rozkazu, pokynu, zákazu, varování. Rozlišujeme podmiňovací způsob přítomný (dělal bych) a minulý (byl bych býval dělal).

Jak je vidět, každý slovesný způsob vyžaduje vlastní slovesní tvar. V jiných jazycích (jako například v gruzínštině) způsobů může být víc a tyto způsoby se pak vyjadřují pomocí dalších slovesných tvarů. Optativ je jeden z takových způsobů. Jinými slovy, když chceme, například, říci větu: “Chci, abys to udělal”, tak je to sice optativ, ale v češtině pro něj nemáme nějaké zvláštní pravidlo ani další formy sloves. Prostě si vystačíme s těmi formy, které již máme. Gruzínština pro optativ má vlastní tvary slovesa.

Příklady

Vezmeme si například větu “Chci, abys to udělal”. To je optativ, ale v češtině se jako zvláštní způsob nevyčleňuje, protože nám stačí tvar slovesa “udělal”, což je minulý čas dokonavého slovesa “udělat”, takže:

V obou příkladech se používá stejný tvar slovesa (udělal).

Jak to vypadá v gruzínštině:

Vidíte, že v gruzínštině to “udělal” zní jinak v oznamovacím způsobu a optativu. Podívejme se na další příklad:

Tady zase: v obou příkladech v češtině použijeme infinitiv, ale v gruzínštině jsou k tomu dva různé slovesné tvary (ყინვა je masdar a ვიყიდოთ je optativ).

Optativ se v gruzínském jazyce používá v následujících případech:

• v negativních rozkazech
• v nezbytných nutnostech
• v hypotetické situaci za určité podmínky
• při vyjádření přání
• při výzvě k akci
• při rozkazu