Hromadná podstatná jména v ruštině (a nejen) jsou taková jména, které označují skupinu stejných věci. Vyjadřují souhrn předmětů, osob, jevů jako celek. Příklady:

бельё, s (prádlo)
родня, f (příbuzenstvo)
молодёжь, f (mládež)
листва, f (listí)

1. Nemění se v čísle (jsou vždy jednotného čísla)
2. Nepoužívají se řádovými číslovky a se slovy, které označují měrné jednotky
3. Používají se jen se slovy много/мало (hodně/málo) nebo tázacím zájmenem сколько (kolik). I v tomto případě zachovávají tvar jednotného čísla, například:

мало родни - málo příbuzenstva
много молодёжи - hodně mládeži

V ruském jazyce existují podstatná jména, které nelze jednoznačně označit jako hromadná:

народ, m - národ
полк, m - pluk
войско, s - vojsko
стая, ž - hejno

Tato podstatná jména jsou významově blízká k hromadným (označují seskupení živých bytosti jako celek), ale jejích gramatické vlastnosti je řadí mezi konkrétní (protože se mění v čísle a používají se základními číslovky). L.Česnoková, autorka učebnic ruštiny pro 5 až 9 třídy řadí tato substantiva do skupiny synkretických podstatných jmen. To znamená, že tato substantiva mají vlastnosti jak látkových, tak i hromadných podstatných jmen.

Hromadná podstatná jména v ruštině se s pohledu gramatiky neliší od hromadných podstatných jmen v češtině. Chybu při použití těchto substantiv asi neuděláte. Víte-li, například, že скот = dobytek, asi těžko řeknete “dvě dobytka”.